Bohužel mi v současné době náleží jen přihlížet tomu, co se děje v ČR, zejména na Radiu
Wave, resp. kolem něj. Nemůžu jinak bojovat za rádio, jehož prostředí a práce v něm mi nějak přirostla k srdci a baví mne, než jen skrze internetové kanály. Těm, kteří se zúčastnili
úterní demonstrace děkuji, a věřím, že dokážeme dokázat, že
NEbudoucnost národa je nejen v alternativním zaměření.
Sledování výsledků ze zasedání Rady pro ČRo ve mně vyvolává stejné reakce jako sledovat humor v seriálu
Monthy Python. Ovšem v tomto případě nevím, zda je to opravdu k smíchu, nebo k pláči. Slyšet nařknutí, že rádio šíří fašismus, a to jen z překladu textu (mimochodem
ne zcela přesného) písně
Swastika Eyes od
Primal Scream, přímo z úst programového ředitele ČRo Leonardo Richarda Medka a hned následně se nechat nedobrovolně zařadit mezi menšinové alternativní skupiny
posluchačů, potažmo reportérů tohoto rádia, pro něž není v budoucnu českého národa místo, je smutné. Zvlášť proto, že už i tak Radio
Wave bylo handicapováno a nuceně
vyřazeno z analogových rádií u nás a muselo přejít na digitální signál. Co vyřeší to, že se pan Medek za svůj výrok omluví, ale za své jednání nehodlá odstoupit? Problémy, které vytváří Rada na adresu Radia
Wave, nevznikají poprvé, tudíž pokračování či opětné zametení po kobereček přinese hromadnou výpověď nás všech na Rádiu
Wave, ovšem nevyřeší reálně vůbec nic. Budoucnost národa by měl náležet právě nám mladým a nikoliv těm, kteří ani nedokáží samostatně přeložit text jedné písně, natož jí rozumět. Nikomu ale logicky k této kauze nevadí, že
Radiožurnál několikrát denně zařazuje do
playlistu Daniela Landu či jiné kontroverzní autory.
Menšinový žánr je menšinovým proto, že nevyhledává konzumní zacházení, nesnaží se zalíbit se všem posluchačům, či se nějak podbízet, neuznává hudební prvky charakteristické pro hudbu mainstreamu. Menšinový žánr přece neznamená, že své příznivce nachází jen v menšinách!
Nejsem zastáncem budovatelských pokřiků, ale protestujme proti způsobu jednání Rady ČRo a bojujme za alternativní rádia obecně v Česku. Je mi až stydno za mediální /rozhlasové/ prostředí u nás, zvlášť když má člověk srovnání.
Na
11. listopad se připravuje koncert v
Roxy, na kterém se také zveřejní oficiální protestní text. Ohlas na kauzu Radio
Wave je více než menšinový (jen v jistých ohledech nepříliš efektivní):
coververze výše uvedené písně
Swastica Eyes, založení protestní skupiny na
Facebooku,
demonstrace, vznik webových stránek pro odstoupení Rady a podpory mladé budoucnosti (
zde nebo
zde) a nespočet novinových článků (například
zde).
Nebo jste snad příznivci klasického mainstreamu a nejste proti formování dramaturgického plánu rádií "shora"??
I se zavřenýma očima se dá prozřít. Objevit kousek světa skrze to, co není vidět. Uvědomit si nezřídka přikládanou důležitost povrchních vjemů, jež jsou tak nestálé a pomíjivé. Přesto nikdy se nepřestanu dívat se lidem do očí. Ty řeknou o charakteru člověka mnohem víc než slova, pověst či vůně. Záleží na barvě? Záleží na tvaru? Záleží hlavně na tom, co se z nich dá vyčíst...nejlépe pocit mezi řádky plytce vyřčených slov, nebo těch slov, kterým vůbec nerozumím...
