V přebíhání z práce do práce jsem přeborník, zvládám to již bez mapy a kompasu. Ale důkladnější dokončování práce již slíbené a pro mě uspokojující je bohužel v časovém nedohlednu. Jedině za podmínky, že by den měl k dispozici minimálně 30 hodin.
Nicméně úspěch střídá neúspěch a naopak. Zejména v závislosti a úměrnosti na mou (ne)zodpovědnost a píli. Tak ráda se nechávám pracovně roztrhávat a duševní uspokojení pokulhává - podepsána pracovní smlouva s Rock&Pop na nově vznikající internetovou jazzovou rubriku, postupné plnění slíbeného rozhovoru se zpěvačkou Zeurítia o jejím novém albu do Harmonie, obhájení a psaní dalších témat do ŽuŽu, přislíbení manažerské spolupráce s Jazz et cetera, spolupráce s groove-on.cz a snad i s Radiem Wave.
Krom toho ještě nucené prodlužování studia, psaní diplomky v roli noční můry, pravidelné vyšilování v nepravidelných intervalech ohledně Irska a děšení se z vydupané výjimky pro studium gender studies. A kdybych měla čas alespoň si dát inzerát, hledala bych v něm sponzora pro cesty z Dublinu na otočku do Prahy, psychologa pro ochranu před psychickým a fyzickým vyčerpáním, přítele a kamaráda a nejlépe tohle všechno v jedné osobě :-). Jsem vlastně občas i skromná...
P.S. S politováním musím oznámit, že další ročník tradičního Jabkáče se u nás letos konat nebude. Přestože každý ročník dopadl vždy tak, že si na závěr nikdo nepamatuje, budu se těšit na příští rok, dokonce to bude s dalšími inovacemi na naší jablonecké vilce. A náš vítací vrtichvost (rozuměj zuřivý hlídací pes :-) díru v tradici sice oplakal, ale bude mu chybět plíživé a neúnavné spoluspaní ve spacáku u odvážných jednotlivců na zahradě :-).
Pro někoho nostalgie a pro někoho poznávání nových faktů starých událostí. Fota z loňského ročníku :-):




10 comments:
no jestly ti dopande azpon půlka z toho by mochlo, tak se bes psichologa natvouduši neobejdeš :-D
Honzíku, chválím Tvé snažení o chybnou dokonalost :-). Nevěřila jsem, že mi to fakt splníš :-D.
A asi neobejdu... jen si najít čas nějakého najít :-).
no já mislim, ze psicholog kterej bisyte zasloužýl psichologírovat se najde sam... jináčo nestojý za víc než kulovíz prehazofačkou
Ahoj Veru :-)
o sponzorstvi v Dublinu se neboj, ty jsi sikovna holka, ktera si praci najde snadno... a mimo prazdniny je to jednodussi. :-)
Moje rada: priprav si do zeme zivotopisu mraky velmi dobre zpracovanych CV. Irove si ceni praxe, skoly je nezajimaji...
A k nechuti zacit zit normalni zivot jako dospely (pracujici)... velmi dobre chapu tve pocity. Je to jeden z duvodu, proc nechci opustit Dublin. Pokud v zari odjedu, dodelam v cervnu skolu a tim mi zacne tvrdy zivot s dennodenni povinnosti az do smrti (protoze na duchody nebude :)
Nejsem pesimista, jsem realista.
Uzivej studentskeho zivota, dokud ti to vek a stat (popr. rodice) toleruji...
VZ
mysli, ze toho kamarada muzes mit klidne ve mne. aspon se o to obcas snazim.
Napis jak dopadlo Wave? a PROSIM PROSIM vypal mi ty kompilacky Peterssona a Douga W. :)
ozvi se,
D*
to Honza: No nevím nevím, sám se asi nenajde, ale kéž by bylo všechno tak jednoduché :-).
to VZ: Uvidíme, jak to dopadne. Práce do konce života a jedinou jistotou je smrt. Reálný pohled na věci mi taky zůstal...teď už ho jen protkat s optimismem :-)
to Dan: O radiu ti budu vyprávět v pátek na pivku ;-). Zatím nechci nic zakřiknout. A hudební nášup ti donesu určitě, je to bomba, zvlášť Gilles Peterson, tuhle hudbu teď asi oba potřebujem'!
coze? ty budes psat pro Rock a Pop??? to je uzasny! pak posli odkaz na tvuj prvni clanek :)
išek: Už to tak vypadá, upsala jsem se jim, upsala a teď zjišťuju, že sedím na moc židlích najednou a prdelku mám jen jednu ;-)
No né, člověk na chvilku odjede, z dosahu všech internetů, mobilních signálů. A jaké novinky po příjezdu z divočiny. Vypadá to, že si začínáš budovat svou hudebně publicistickou kariéru:-) Akorát toho máš, jako vždy plno. psychologa nepotřebuješ, jen ubrat a kamarády ještě neztrácíš:-) A vyvolený? na toho se teď vykašli, máš nabitý program ten už se tam nevejde:-) a stejně se sám jednou objeví. chystej se do greenlandu:-) Peťka
Tý jo, ani nevíš, jak se do smaragdového greenlandu těším :-). To je takové to těšení se strachem a se svrběním v podbřišku :-)! No a rozhodně nevejde, jedině kdyby byl v kapesním vydání :-D
Post a Comment