Tuesday 2 December 2008

Prvenství posledního poprvé

Všechno je jednou poprvé. Máme pořád tu ohromnou výsadu a možnost vymýšlet a realizovat to, co je pro nás poprvé. Jen záleží na nás, zda toho "poprvé" jsme se dopustili chtěně či nechtěně. Kolik "poprvé" jsme zažili v našem životě a kolik jich ještě nastřádáme. Jen za poslední 4 dny bylo mých poprvé nějak hodně...
Poprvé jsem byla v severním Irsku, v Belfastu a na severním pobřeží; poprvé jsem si za celou dobu, co jsem tady v Irsku, uvědomila, jak moc mi záleží na přátelích a jak moc potřebují mě a já je; poprvé se snažím pracovat intenzivně (protože jinak tady nestihnu udělat zkoušky a jiné "drobné" úkoly, které zabírají většinou více jak 15hodin čistého času); poprvé v životě jsem použila pepřový sprej v centru nočního Dublinu; poprvé jsem viděla naživo (a konečně) Róisín Murphy; poprvé budu trávit Vánoce bez přítomnosti rodiny a mimo ČR; poprvé se těším na konec pobytu z různých důvodů; poprvé se naopak netěším na to, co mě čeká po skončení pobytu; poprvé si říkám, jaké by to bylo podruhé a poprvé píšu o tom, jak moc je život krátký a plný zbytečných iluzí, deziluzí a naprosto zbytečných malicherností.
Možná bychom si měli sami určit, kolik "poprvé" chceme zažívat a nakolik si toho budeme vážit...
...a já naposledy říkám, že svých "poprvé" se nechci nikdy vzdát...

From Belfast, Northern Ireland, UK

From Belfast, Northern Ireland, UK
From Belfast, Northern Ireland, UK
From Belfast, Northern Ireland, UK
From Giant's Cause Way, West of Northern Ireland

From Róisín Murphy, Olympia Theatre, Dublin
From Róisín Murphy, Olympia Theatre, Dublin

Pics take by Nicky& Steffi & Michael Cooper

8 comments:

Anonymous said...

hezkéé... s tím pepřákem už méně.. jen by mě zajímalo ,jestli ve čtyři ráno, kdy publikuješ své přispěvky vstáváš nebo uléháš?:-D

NickyVeV said...

V noci se mi nejlíp pracuje ;), je klid, nikdo neotravuje, všichni poklidně spí...Jen je ještě trochu nedomyšlené to, že všichni pak vstávají v době, kdy já chci spát a moc mi to pak nejde.... :(

yshish said...

kdy prijedes a v kolik? ... ja jen jestli se stihneme. kamaradi me chteji nekam odvezt na konec roku a vratit me az v novem

NickyVeV said...

28.12. bych mela dorazit. Ale tak rozhodne se uvidime v tom novem roce ;)...V Praze budu zase pecena varena ;).

Anonymous said...

zas je tam cítit taková ta zvláštní atmosféra. Je to jeden z těch silných příspěvků co působí ne jen tím o čem se tam píše...

Peťka

Anonymous said...

hned bych sel na Roisin taky!!! Ale radsi aby to bylo pod rouskou Moloko. a co ten peprak, nechces se o tom trochu vic rozepsat:)?

NickyVeV said...

Peetja: Děkuju :), asi bych měla přestat občas přemýšlet ;).

Išek: Náhodou Róisín byla úžasná (i když jsem měla pocit, že je to pro ni už jen perfektně nacvičená práce, kde ve scénáři má i emoce), na Wavu o tom bude zase moje recka ;).
A příběh s pepřákem byl úžasný taky - půlnoční Dublin, poslední vlak v tahu a hodinové osamocené čekání na noční linku se přeměnilo v adrenalinový zážitek s neznámým mužem, který si usmyslel se se mnou intimně seznámit násilnější formou v jedné z neosvětlených uliček Dublinu... Tož tak, opravdu nádherný zážitek, neradno opakovat prosííím... :(

Libor said...

When the hate you have For one another's past - You can try, You can try, You can try - To tell the world The reason why - Belfast, Belfast (Boney M smajlík)... no tak jsme si zaspívali... Ta story s pepřákem je docela hustá, člověk tak jakože čte a nejednou bum! Tak hlavně že všechno dobře dopadlo. Přeju šťastný návrat domů.