The hundreds of colourful patterns of thread laid out on...

The next week is over. 168 hours and only 28 hours of sleeping. Life is so short not to live it.
It's wasting my time to write the semester's started. However I hope my aim at all is going to be satisfied and nobody will be hurt within it. I am looking forward my new seminars which sound so cool - Music Programming, Software Sound Synthesis, Computer Music...
I should write my thesis here. No time, no line, no taste. Who'd expect it!
Registration & bureaucratic activities are behind me and new space of other principle is waiting 4 filling.

Ireland is really green, grass is greener & weather's been sunny. Maybe the automn is coming soon and these few days were only blessing of new power for living here.
Who knows. But! - our trip in Bray & Dún Laoghaire was successful & concert of Amanda Palmer (The Dresden Dolls) in Dublin as well!

I love this place & possible a part of my czech memories will come to me here to make them real!

Let me surprised.

Ve zkratce pro anglické analfabety: Mám se tu sqele, počasí sem tam slunečné, plný batoh zážitků, díky nimž je mé nevyspání o to kvalitnější. Začátek semestru jsem dokonce začala registrovat a těším se na nové předměty typu Nahrávání a mixování hudby v laboratořích, Skládání počítačové elektronické hudby, Hudební programování atp.

Výlet na východní pobřeží a zamávání Walesu na irské pláži a koncert Amandy Palmer v dublinském The Academy bylo hlavní náplní tohoto už i tak nabitého týdne (pominu-li nekonečné nahrávání recenze v mém minipokojíčku pro Radio Wave díky neustále probíhajícím večírkům ve zdejším campusu). Hurá, ještě žiju a jediné mé setkávání se s češtinou je občasné vysedávání i kytky (ICQ) :).

P.S. Ještě stále hledám toho onoho sponzora, takže na přání bez problémů a ráda sdělím nejen své telefonní číslo, ale také neméně důležité číslo účtu. Přeci jen ta limonáda, kterou tady nazývají "Guinness", stojí v přepočtu na tvrdou českou měnu více jak stovku a pitný režim se nemá zanedbávat.


"Watching a pony" group - Daniela & Florian & Anja & Me

From Dún Laoghaire & Bray, Ireland

Koncert Amandy Palmer From Amanda Palmer's Concert, Dublin, The Academy

Amanda Palmer - Guitar Hero (The Academy, Dublin, 27th Sept. 2008)

Video & all pictures've been taken by Nicky.

Take Some Wine & Let's Go To Park! :)

Dublin, Sunset on River Liffey, Photo by Nicky

I am aware of being dependent on weather. Maybe choosing Ireland has been very very drastic way how to find out my own possibilities, skills & buoyancy. Who cares?! The only thing I know is that I led my way of life through wrong crossing, although it had seemed as a shortcut. What’s more, possibly I was using a good-for-nothing map.
However, grass is greener, people are nicer & everything is more expensive. But – who wants to escape without life payment?

I love new places, new people & new reasons for philosophize. And try not to think about what I miss.

Although the indian summer is over, don't let do things what we don't want to. Take wine & let's go to park...make some noise & take delight in life or whatever!

Btw.: I'm not here for relaxing, so interview with Sato-San To is here, pictures are here, and the others will come soon :)

Dublin plný bublin

Konec víkendu, konec srandy. Přesouvám se z Dublinu do Maynooth. A i přesto, že jsem na smaragdovém ostrově teprve něco přes 60 hodin, zážitků je dostatek.

Výlez z letiště před irskou realitu byl lehce kritický a irská vlastnost "pospíchej pomalu" mě naopak urychleně doháněla k šílenství. Skóre si ale Irové srovnali svou snahou pomáhat (poznatek první).

První den příjezdu byl náročný a paradoxní - hned po procitnutí na dublinském slunci mě oslovil nějaký mladík. Pak se z něj vyklubal Ondra, bubeník z Plzně, díky němuž první otřes z chaosu byl příjemnější. Usednu do busu a na sedačce přede mnou mladší sestra bývalé spolužačky z gymplu. (ne)Náhoda. Večerní uvítání v sharehouse u kamarádky, která mi dočasně poskytuje azyl, bylo v podobě Pokerparty a posléze se konal přesun na irskou disco v Radio City, hned v centru, vedle Connoly Station. Mužský v Irsku (nikoliv Irové) jsou neskuteční baliči. Sednout si na barovou židli a pookřávat po nadlidském výkonu na parketu je jasnou výzvou k lovu (poznatek druhý).

Irské počasí je ještě horší než jsem předpokládala (poznatek třetí). Včera v tílku a ve slunečních brýlích, dnes v pěti svetrech, ponožkách o třech vrstvách, s rýmou a bolestí hlavy (nebo že by to byl následek párty?)

Každopádně poznatek čtvrtý a neměnný - jsem tu a chci tu zůstat (alespoň do konce prosince). Našly se už totiž věci (a lidi), kvůli kterým se důvod pobytu dá najít zatím velmi lehce.

Photos here.

The Temple Bar

The Soccer Fest

Náhoda není nahodilá, bohudík

Koncentrace nahromaděné práce a činností nutných k dokončení se zvyšuje přímou úměrou se snižujícím se počtem dnů pobytu ve zdejších končinách. Nuda a zevlování umírá nezaměstnaností a zážitky v nepřeberném množství se hromadí na usazeninách v mozkových závitech. Spánkový deficit asi doženu v příštím životě, předpokládám totiž reinkarnaci v lenochoda :). Což nebude snad tak špatné.

Viva Baile Átha Cliath! Zazipovat čtyřměsíční materiální potřeby do 20 kil a nechat se obalit novými zážitky. Včetně nejistého ubytování po dobu 4 dnů před oficiálním zahájením semestru to bude adrenalin. Možná i otrava adrenalinem.

Matné vzpomínky na lesklém papíře z uběhlého týdne :):

koncert S.O.I.L., Cross Club, Praha

s Michalem Foretem, PopoCaféPetl

Dvořákova Praha, Rudolfinum

s Išiš, PopoCaféPetl

Číva's Night, Jablonec

ovíněná noc, the end of eternity

Bonus na závěr :), jak se rodí idea videoklipu

photo by Nicky, Yshish, Číva & Danny

I'm not Good But I'm Gone

Včera se konal pohřeb. Pohřbili jsme totiž analogové vysílání Radia Wave a přešli na moderní digitál. Já zase přešla dnes na ibalginový den. Růžové životadárné pilulky mají už své místo hned u mé postele, hned vedle flašky s vodou a zatemňovací maskou na oči. Je nová doba. Nebo ta stará se dobře maskuje.

"Nová doba, nová doba, host vyhazuje vrchního!" - "Je to rebel!" - "Odsuzuji ho na doživotí do konce života!"

Namísto osmi tun proplakaných papírových kapesníků rozbité okno, slovní průtrže opilých moderátorů přímo do éteru, brazilský tanec mezi monitory a vrcholem byla zapálená fatra přímo na dvorku Českého rozhlasu. Hlavně že bylo teplo a veselo :-).

Teď už mě jen čekají poslední dny v Praze v tomto roce, koncert S.O.I.L., hlasové průpravy v ČRo a dohadování a prosby o výjimce na Genderových studiích.

Mínusové konto ještě podpořím asi koupí nového foťáku, abych tak částečně vyladila své odšťavení z přítomných dnů a i těch budoucích. Sakra sakra, blíží se to...a oddaluji neoddalitelné.

P.S. Jinak kdo by si chtěl 9.10. udělat výlet do St. Giles v Londýně (když už ne do Dublinu), poskytnu 2 lístky na koncert Emilliany Torrini gratis. Tak se případně hlaste!