I don't understand czech - please translate it!
Blíží se konec října. Stále časový posun o hodinu zpět, stále ten pocit, že den má maximálně 10 hodin a já stíhám jen třetinu toho, co stíhat chci a potřebuju. Představy o tom, jak tady napíšu v klidu diplomku, se pomalu rozmazávají, přesto podstata takového fleku zůstává. Společenské sessions jsem zredukovala na pro mě neobvyklý jen jeden (!) den v týdnu. A FAKT nelelkuju. Kromě povinností do školy, které se rozmnožují rychleji než je stačím registrovat, ještě stále honím po nocích práci pro rádio, ŽuŽu a pro nově zřízený projekt Rock&Pop.cz. Pro mě to znamená celodenní, resp. noční vysedávání na prdelce, shánění a posuzování nové hudby a kde se co (zejména tady v Irelandu) šustne. A když už se něco šustne, nastupuju s mikrofonem, diktafonem, propiskou a blokem v ruce, abych vše zaznamenala a zase si sedla na jistou část těla a opět psala a psala. Tlapky otlačené od klávesnice. K tomu přibyl ještě další nešvar - pokrmové aktivity probíhají před notebookem (pokud ne přímo na něm) a mezi sousty upravuju své napsané texty. Oscara za můj lifestyle...
Příští týden oficiální studijní volno. A mě čeká pod lupou nalézt polorozmazaný flek mých představ o diplomce, sepsání dalších recenzí, vypocení esejí v angličtině na nejhorší témata, návštěvy koncertů (tentokrát Aimee Mann, North Strand Klezmer Band a Okkervil River) a zase další repra z nich. Pak ještě několik narozeninových párty (samozřejmě jen jedna do týdne :), koncert Herbieho Hancocka, Lykke Li a klasická hudba v National Hall. Hurá hurá! Jen se z toho nezbláznit...
Nejsmutnější na tom je, že už nikdy se nevrátí čas studentských let, kolejních bezstarostných (a bujarých) akcí, chození za školu a víkendové návraty do hnízda k rodičům. Jen ranní kocoviny a morální povinnosti v mozkových vrstvách zůstaly .
Možná stárnu, nebo až moc se ženu za skutečnou dospělostí. Přitom doufám v to, že ještě příjde ten den plný puberťácké bezstarostnosti...
01 - Maynooth, South Campus, Rhetoric House
02 - Maynooth, South Campus, St. Joseph's Square
03 - Maynooth, North Campus, My Village Apartments
04 - Apartments Party, Anja & Sophiane & Me
05 - Party at my place
Pics taken by Nicky & Haran
8 comments:
Bez krize nemuze byt zmena a bez zmen clovek upada do stereotypu. Jsem na jednu stranu fakt rad, ze ani mne a ani tebe se to netyka, ikdyz zrovna v tuhle chvili bych jednu takovou stereotypni vsuvku docela skousknul (ne nepodobnou te nepodarene 7 lete "idylce", ktera uz je pryc).
Dokud diplomka nezanecha fleky i na tvem prosteradle tak jeste nedosahla toho spravneho stadia.
Civa
Není krize jako krize...že? Nechci být nijak sexistická, ale kéž by se diplomka udělala sama (i s těmi fleky na prostěradle) :).
Stereotyp, po kterým toužíš, by byl v tuhle chvíli JEN vsuvkou a nikoliv novou érou, takže vychutnej(me) si krizi, díky níž se nám vždycky daří a dařilo bojovat proti stereotypnímu období.
...a drž se! :*
jeeeej... stereotypním obdobím jsem snad nikdy ani neprošla (díky bohu, nu, ale poslední dobou děkuju tiskárně:D)
nestačím koukat, jak čtu, jak hodně makáš, to je šílený... já nejsem schopná si sednout a dělat si aspoň nějaké výpisky s římského práva a nebo se učit legal english (která mi momentálně dost ničí život)...
A včem je tedy ta krize? Mně spíš připadá, že děláš, co tě baví, ne? A to je přece to nejdůležitější.. ;-)
Nicole: Stereotyp jsem taky ještě zažít nestihla, ale trochu klidu by mi neuškodilo ;)...No makám, makám... a oproti Tobě spíš už nejsem schopná vstát ze židle :)
Emef: Pointa měla být v analogické parafrázi "krize středního věku", kdy člověk vyhasíná...a já mám krizi ve smyslu, že nestíhám a paradoxně mě baví spousta věcí (kromě té diplomky)...a to je sakra důležité :/.
Jinak krize jako krize není...a snad nebude ;)
Krize forever:D
Civa
no já myslím, že doma, resp. v OL by ta krize nebyla o nic menší...
Išek
ahojky... změnila jsem adresu blogu :) ozvi se mi na mail... nicole3000@seznam.cz
Post a Comment