Není to ani krize dospělého věku jako spíš obsahová a motivační vyprahlost a naopak informační přesycenost. Pocit bezcennosti se zvyšuje s každým dnem a s každým přečteným článkem. Nač studovat muzikologii a věřit v to, že čas analytického a fundovanějšího náhledu na svět hudby příjde, že příjde i prostor pro sebezdokonalování... Namísto toho se na nás hrnou ze všech stran články o hudbě a ani sebelepší a sebekvalitnější pádlo nám nedává naději o bezpečném překonání této laviny slov. Nechávám se obrušovat do čtivé a tolik vyžadované jednoduchosti a násilně zapomínám to, v čem tkvěla základna mých studií.
Zamáčknout slzu a snažit se propasírovat náhled muzikologa, nebo se smířit s tím, že všichni, kteří nejsou hluší, mají přistup k internetu, umějí psát alespoň dvěma prsty se stanou autory hudebních recenzí, studií a reportů?
Smutek a bezmocnost střídá utopická snaha o vybudování si vlastního okruhu čtenářů a polí svých myšlenek.
Když se v druhé polovině dvacátého století skladatelé sami sebe ptali, kdo je bude posluchat, tohle století se spíše zabývá inverzní otázkou - kdo bude tohle všechno vlastně číst...?
7 comments:
no já bych na tvém místě nebyla tak skeptická. bud ráda za to co máš, a za to že tě to baví. je to praxe, která ti může pomoct k jiným pozicím. a alespon se v hudebním světě pohybuješ, to už je pro muzikologa jistá výhra...
a když jsme se už jednou na tu vědu daly, tak ji dokončíme ;-)
hanka
Z toho si nic nedělej, jdi dál svou cestou, beztak je to ta správná, výsledky se jednou určitě dostaví, vydrž a uvidíš :-)
Peťka
Každé zboží si najde svého kupce a každý pisálek svého čtenáře. Lopata odbornou recenzi neskousne, lopata potřebuje recenzi polopatě.. ;-)
Taky si myslím, že by jsi měl v klídku pokračovat ve své práci, v psaní nadále a ono se to jednou všechno ve zlato promění, uvidíš :-). Já na to čekám taky :-D. Spíš bych to dal na vrub nějaké tvé momentálně špatnější náladě, kterou zase vystřídá elán a pocit, že to skutečně smysl má ;-)
Hanka: Ano, výhra pro muzikologa je se pohybovat v hudebním světě, ale přeci jen i ty rohlíky za něco musí koupit občas a to už taková výhra pak není :(. Ale to dokončení snad výhra bude ;).
Peťka: Děkuji! Ty se taky drž a popoháněj svou slečnu bakalářku :).
Emef: Ano ano, souhlasím, jenže ta polopatost občas bolí, au au.
Michal: Především děkuji za přiřazení mé osoby do mužských řad a doufám, že slyšíš mé genderové jádro, které řve ze všech sil :D...No snad uvažování tohoto typu se zlepšuje, resp. není čas se už zamýšlet nad ničím :).
Jak se říká, i mistr tesař se někdy utne :-)). Jak jsem jen mohl, já sprostý, kurva, obdivovatel krásných inteligentních milých a hodných multikulturních žen Tě genderově tak hrubě a násilně předesignovat až přecoverovat na něco tak eklujícího se jako je mužský rod, fuj... Oooo, Veroniko, ze všech muzikoložek ta nejmuzikoložkovitější (ufff) a ze všech Veronik ta nejveronikovatější, velice, převelice se omlouvám, sypu si žhavý popel na mou dlouho nemytou a nestříhanou pokrývku hlavy. Ufff. (Mohl jsem to napsat taky takto jako v jednom nejmenovaném filmu: "Já jsem tvojí píču taky neviděl, ale věřím, že ji máš" a není třeba tedy pochybovat o Tvém ženství.) :-))))))))))
Budiž Ti odpuštěno, tvrďáku socialistickej :D...
Post a Comment